Odborníkům je třeba naslouchat, rozhodovat ale musí zdravý rozum!

Leckdo by asi dokázal z fleku vysypat z rukávu jména všech premiérů za posledních 30 let. Včetně epizodních úřednických vlád. Někteří vládli dobře, někteří hůř a někteří byli natolik bezvýznamní, že nám sotva vytanou na mysli.

Sám za sebe jsme rád, že nás korona-krize nezastihla za premiérování Bohuslava Sobotky. Ten, jak se o něm říkalo i v jiných souvislostech, krizové okamžiky řešil únikem do své kanceláře a zamknutými dveřmi. Možná by tak nyní na samotce přežil celé měsíce. Těžko říct, jak by se také dalo spolehnout na eurohujera Vladimíra Špidlu. Ten by možná bez instrukcí z Bruselu nehnul ani brvou. A sami víme, jak je za současného stavu na EU spoleh. Naopak starost bych si nedělal o premiérování Petra Nečase. Jana Nagyová (dnes už Nečasová) by se nepochybně s COVID-19 poprala se ctí...

Nicméně dnes je dnes. Na boj s koronavirem nebyl žádný spolehlivý manuál, takže se od samotného počátku muselo spíš improvizovat a postupovat metodou pokusu a omylu. Jestli dobře nebo špatně, to se neodvažuji soudit. Takových, kteří ex post na základě v té době už známých důsledků budou tvrdit, co se mělo dělat jinak, se jistě najde dost a dost. Ovšem odpovědnost už navždy bude jen na těch, kteří ji nesou nyní.

Nejsem nesmlouvavým kritikem něčeho jen proto, že se mi to zrovna teď nelíbí a daná rozhodnutí se mi nehodí do krámu. Jsou věci, které neumím vyhodnotit a některé souvislosti mi ani docházet nemůžou, protože je neznám. Stejně je jasné, že třeba příští krok, co by byl mně po chuti, nebude pasovat někomu jinému. Tak to prostě ve společnosti chodí. Je dobré naslouchat ekonomům, odborníkům na sociální, či zdravotní oblast. Ale hlavní slovo musí mít vždycky zdravý rozum. A i když toto některá vláda alespoň částečně zvládne, stejně se dočká kritiky druhé strany jenom pro to, že to není sukces jejich...

Za sebe nepokládám přebytkový rozpočet veřejných financí za úspěch, spíš to poukazuje na neschopnost udělat vše, co se za veřejné peníze v daném období udělat dalo. Stejně tak nemyslím, že třeba takové plošné rozdávání sociálních dávek by bylo výrazem vyspělosti společnosti. Ani nechci cpát peníze politickým neziskovám na to, aby mi mohly nadávat, že jsem nějaký neuvědomělý póvl.

Za normální svět považuji společnost se strukturou všech společenských skupin, žijících s vědomím, že bohatství vzniká z práce. Ať už se na profesní život připravují, či se na něm aktivně podílejí, anebo si už zaslouženě užívají odpočinku po celoživotní práci. Předobrazem společnosti by měla být fungující rodina se všemi vzájemně se podporujícími generačními vrstvami. To vše v naší republice, protože je hloupost podle svého kaučovat zbytek světa. Naopak nemůžeme si nechávat vnucovat něco od takových, kteří nemají ani ánung, co je pro nás důležité. Hlídejme si hlavně zdravý rozum, odborníků se pak vždycky najde dost...!