Demokraté u nás a v USA přece jen mají něco společného. Špatně snáší prohry!

Nic bych za to nedal, že co nevidět vznikne nějaká neziskovka pro vítání imigrantů z USA. Podle toho, co po vítězství Trumpa přináší naše zpravodajství, nabývám dojmu, že se v dohledné době Spojené státy zcela vylidní.

A co víc, zdá se, že jedinou záchranou pro uprchlíky z USA bude Česká kotlina, neboť s úmyslem emigrovat se zhrzení voliči Hillary svěřují našim zpravodajům a podporovatelům nezvolené prezidentské kandidátky. Dokonce ještě v ranním volebním vysílání ČT24 se plakalo nad tím, co že nám to ti nevzdělaní Američané udělali...

Pokud je to ale skutečně tak, že voliči Trumpa jsou méně inteligentní burani, pak by jistě stálo za zamyšlení, zda USA jsou skutečně tou zemí zaslíbenou, když tam převážně žijí lidé nevalných kvalit. To že má být náš vzor? To že má být nositel a rozsévač demokracie? K těm máme vzhlížet s neskonalou úctou a obdivnou závistí? Asi se stala někde nějaká chyba!

Jakkoliv dobrý prezident USA rozhodně nemůže být tím NAŠÍM prezidentem. Americký naturel je totiž tomu našemu na hony vzdálen. Je to asi hlavně můj problém, ale vadí mi americká kýčovitost a s tím spojená okázalost. Nicméně musím uznat, že nyní Američané užili zdravého rozumu a pokud upřímně stáli o nějakou změnu, pochopili, že tou změnou nemůže být Hillary Clintonová, která co by ministryně zahraničí má prsty hluboko v tom, co se dnes ve světě děje. Pakliže se někdo pozastavuje nad tím, že Američané dali přednost ‚hulvátovi‘ před ‚noblesní dámou‘, asi k tomu měli svoje důvody, které my s odstupem tisíců kilometrů těžko můžeme vnímat. Zvlášť když zaručeně objektivní veřejnoprávní média do nás celou dobu hustí, kdo je ten správný kandidát.

Rozhodně si ale nemyslím, že Donald Trump je nějaká výhra, ovšem je to aspoň šance, či spíš zoufalost tonoucích, pro něž je nový prezident pověstným stéblem. Ani tak si nedělám velké iluze, že se obratem ruky všechno změní. Ke slovu přijdou zájmy nadnárodních korporací, zbrojních koncernů, nepostradatelných neziskovek. A jako obchodník by mohl mít Donald Trump pro takové rejdy pochopení, neřku-li slabost, což by ve své politické neprotřelosti nemusel zavčasu prokouknout.

Zprvu mi příliš nedocházelo, proč se u nás dělají průzkumy veřejného mínění, koho bychom tady u nás zvolili za 45. amerického prezidenta. Pevně doufám, že u nás NIKDY amerického prezidenta volit nebudeme, ovšem podobnost reakcí našich a amerických demokratů při volebním neúspěchu je víc, než zřejmá. Jsem přesvědčen, že i naši kavárníci budou bedlivě hlídat každé Trumpovo slovo, aby ho mohli chytit ‚u huby‘, budeme zahlceni hroutícími se burzami, jak tomu bylo při Brexitu, budeme permanentně konfrontováni s důsledky Trumpova vládnutí. Ovšem zrovna jako u nás, kdy nikdy nebude odpuštěno zvolení Miloše Zemana, nikdo neví, jakým prezidentem by ve skutečnosti byl Karel Schwarzenberg, zda bychom už nyní nebyli třeba někde v ukrajinských zákopech. Stejně ani tak bude snění o vládě Hillary Clintonové pouhou iluzí, neboť nikdo reálně nebude moci srovnat, kam by kráčela (rádoby) světová velmoc číslo 1 pod jejím vedením (či velením?).