Slavit senátní vítězství? Jako oslavovat výhru nad soupeřem, který se nedostaví!

Volby do senátu odráží všechno možné, jen ne politickou vůli národa. Rozplývat se nad úspěchem je spíš lhaní si do vlastní kapsy. Proč i po dvaceti letech je Senát spíš chápán jako nutné zlo?

Už se pomalu uklidňují povolební vášně, které, vzhledem k voličskému (ne)zájmu a všeobecné (ne)úctě k senátu, byly spíš uměle vytvářené. Jak jdou ale výsledky senátních voleb vyložit z jiného úhlu pohledu?

Oslavovat vítězství za situace, kdy de facto soupeř, tedy voliči někoho jiného, se nedostavili, je trochu nadnesené. Je ale jasné, že historie se neptá, senátorky a senátoři byli zvoleni. Ohánět se SÍLOU svého mandátu by asi nebylo úplně na místě, ale co už, na 6 let je vystaráno, ač by jediným voličem byl pouze sám senátor…

Vést diskuze o potřebnosti či nepotřebnosti senátu je zcela bezpředmětné. Je tady, a nějaká politická vůle pro jeho zrušení nebo přetransformování, by se asi hledala jen těžce. Smiřme se tedy s tím, že jednou za dva roky vždycky část republiky, do níž spadají volební obvody pro doplnění třetiny senátorů, bude pod palbou kritiky za nízkou volební účast, ale ještě jsem nezaregistroval rozumnou úvahu nad tím, proč tomu tak je a jak to reálně změnit.

Nízkou volební účastí tedy spadlo nejvíce nových senátorských mandátů do klína lidovcům, kteří se pokládají za vítěze voleb. Je to tak, i není. Bezpochyby získali 5 senátorů jako samostatná strana, což je i tak nejvíc, další 4 pak ve spojení s jinými stranami. A v tom je ten kámen úrazu. Ačkoliv strany nominovaly společného kandidáta, zvoleného senátora si uzurpuje každá, jako SVÉHO. Takže nejen u lidovců oslavují SVÉHO vítěze. Je to tak nejen v případě lidovců, ale i dalších účelových kočkopsů, kteří do senátních voleb vyslali své nominanty.

Oslavovat vítězství je jedna věc, další věc je, kam se nový senátor následně zařadí. Je totiž i prakticky možné, že vítěz podporovaný koaliční stranou nakonec posílí klub opoziční, či naopak. V případě volební spojení TOP 09+STAN jde také o to, že každá ze stran má v senátu svůj klub a posílení STAN by mohlo posunout klub mezi nejsilnější v senátu a tím nabídnout možnost usilovat o místo ve vedení komory, naopak vstup senátora do klubu TOP 09 tyto plány hatí a pro STAN byly volby zbytečná investice.

Myslím, že by bylo skutečně férové, aby v případě společných kandidátů se tito ještě před volbami jasně vyslovili, kam se v případě zvolení vrtnou. V dobré víře totiž i tak hrstka voličů, která k volbám přijde, volí toho kterého v přesvědčení, že je to ten JEJICH a on se nakonec přikloní k názorovému proudu, pro který by vědomě nikdy nehlasovali. V případě účelových volebních koalic je to tak trochu neprohlédnutelná kulišárna, která může být dalším hřebíčkem do rakve volitelnosti senátorů. Ale každý je svého štěstí strůjce, ovšem je zřejmé, že o samotném bytí, či nebytí horní komory, naštěstí pro politiky, lidé nikdy nedostanou možnost hlasovat.